POLOHA CHŘIBŮ
Členitá vrchovina o ploše 335 km2 je tvořena dvěma rovnoběžnými hřbety ve směru od jihozápadu k severovýchodu, vzájemně oddělenými v východní části údolím horního toku říčky Kyjovky (Stupavy). Povrch severozápadního hřbetu je v podélném profilu mírně vyklenut. V jeho střední části se nachází nejvyšší bod Chřibů - Brdo (586,7 m.n.m.). východní hřbet s nejvyšším bodem Ocásek (553,4) je širší a nižší.
Chřiby jsou nejzápadnějším výběžkem Karpat vzniklým vyvrásněním mořského dna druhohorního a třetihorního moře vyplňujícího karpatskou geosynklinálu. Tyto usazeniny byly koncem třetihor a počátkem čtvrtohor velkými vnitrozemskými tlaky vytlačeny severozápadním směrem přes okraj Českého masívu, přičemž vznikly dva příkrovy dosahující mohutnosti až 1000 metrů. V příkrovech se střídají vrstvy pískovců, slepenců s vrstvami jílů a slínů, které jsou nazývány flyšem. Hřebenem pohoří se táhne tzv. příkrov magurský, jehož některé slepencové části nesnadno zvětrávají a vystupují v terénu jako skalní útvary vzniklé mrazový zvětráváním ve starších čtvrtohorách. Kromě těchto izolovaných skalních útvarů jsou pro Chřiby příznačné svislé až převislé skalní stěny na příkrých svazích, tzv. skalní sruby.
|