Dobře dochované terénní pozůstatky tvrze nalezneme asi 1,5 km jihovýchodně od Pohořelic.

         Terénní zbytky tvrze jsou jakoby vyříznuty do výběžku údolní terasy nad potokem. Nepravidelný šestiboký pahorek o průměru kolem 33 m obíhá mohutný příkop, jehož šířka kolísá mezi 16 a 20 m, a který je dosud až 5 m hluboký. Po vnější straně obíhá val, který na jihu, v místě přístupu, chybí a na severu je dešťovou vodou protržen. Průměr celého opevnění dosahuje 70 m.
        Plocha obytného areálu je zbrázděná depresemi, které jsou uspořádány hlavně po obvodu a ukazují na obvodovou zástavbu. Jiné budou stopami po činnosti amatérských "hledačů pokladů". Chybí náznak nějaké věžovité stavby, což vhledem k charakteru sídla a předpokládané době vzniku nepřekvapuje. Na východním okraji vystupují z hrázky dva drobné útržky amorfního zdiva, které dokládají zděné provedení hradby, nejméně 1,5 m silné. I když se v písemných pramenech o sídle většinou hovoří jako o tvrzi, velikost a kamenná podoba byly zřejmě podnětem pro pojmenování přilehlé vesnice - Podhradí.
        Jméno se poprvé objevuje v predikátu (přívlastku) Herborta a jeho syna Zdislava z roku 1350, jak hrad se jmenuje sídlo pak mezi roky 1353-1363, kdy v něm konal bohoslužby místní plebán Petr. Kromě označení hrad je zajímavé, že na něm bylo možné sloužit mše. Existence samostatné kaple je málo pravděpodobná, ale palácové zákoutí, kde mohl být oltářík a výklenek sanktuáře, je docela reálné.
         V roce 1368 koupil tvrz a pět vesnic od Konráda z Dobrotic Raclav z Měníka, ale už tři roky poté vše prodal Mikuláši z Malenovic. Jeho rod se po ztrátě Malenovic na podhradí usadil a až Mikulášův vnuk Markvart roku 1437 zapsal tvrz a zboží  jindřichu Houseti z Krumsína. Ačkoliv tvrz přežila husitské války, osudným se jí staly následné rozbroje, neboť v roce 1464 již byla pustá. V uherských válkách navíc zaniklo předhradní městečko, ale než se těžiště panství přesunulo do Pohořelic, byla asi nouzově opravená tvrz ještě využívána. O životě na tvrzi ještě na sklonku 15. století vypovídají archeologické nálezy. Teprve v roce 1501 a znovu 1508 je označena jako kopec, a tudíž pustá s konečnou platností. Poblíž Pohořelic, kolem místa, kde stojí dnešní hřbitovní kaple, existovalo v minulosti lidnaté městečko Podhradí s tvrzí, které mělo pohnutou historii. Tvrz v Podhradí se poprvé připomíná v roce 1368, kdy Kunrád z Dobrotic prodal Podhradí s tvrzí a vsi Svojšice (zanikly), Pěnkov (zanikl), Uhořelice (tj. Pohořelice) a Oldřichovice, které tvořily samostatný statek, Radslavu z Měnína. Ale již v roce 1371 koupil statek Mikuláš z Malenovic (1371-1379). Mezi dalšími držiteli tvrze se uvádí Mikšík z Malenovic a z Podhradí (připomínán v letech 1381-1415), který k tomuto statku připojil ves Komárov. V letech 1417--1437 sídlil na tvrzi Markvart Šenstraský z Malenovic, který se zúčastnil potlačování loupeživých band na Moravě. V roce 1437 prodal své statky v Podhradí Jindřichu Houseti z Krumsína (1437-1447). Na počátku česko-uherských válek v 60. letech 15. století byla tvrz z větší části zničena akcemi bojujících stran. V roce 1464 se již neuváděla 'ves Podhradí s tvrzí', ale pouze s tvrzištěm. Co z tvrze ještě zůstalo, vzalo definitivně zasvé v roce 1469, kdy byla Matyášova vojska poražena v bitvě u nedalekých Bílovic. Když v roce 1482 Jan House postoupil svůj majetek Jiřímu z Kateřinic a Rychvaltic, bylo městečko Podhradí zcela pusté. Na počátku 16. století tvrz i městečko Podhradí již neexistovaly; dochovaly se po nich jen zbytky příkopů a valů u opuštěného kostelíka sv. Jiljí v polích.

Plán tvrziště